Test Kalouska
Test Kalouska
Sledoval jsem pořad Máte slovo. Vystupoval tam ministr financí Kalousek. Vypadal, že má ve všem naprosto jasno. Já naopak v některých věcech jasno nemám, tak jsem si dovolil mu poslat několik otázek, s prosbou, aby mi leccos vysvětlil. Předpokládám, že mi neodpoví. Kdyby odpověděl, vyvěsím to zde. Pro poučení všech.
Toto jsem mu poslal:
Zde jsou ty otázky:
1) V uvedeném pořadu jste argumentoval, že v letech 2008 - 2011 jste snížili výdaje na státní správu a tímto opatřením klesly mzdy státních zaměstnanců o 20%. Tehdy jste tento krok státním zaměstnancům zdůvodňoval tím, že vlivem krize klesly mzdy i v soukromém sektoru. Procento nezaměstnaných se nezvýšilo. To znamená, že počet zaměstnaných se nesnížil. Přesto se průměrná mzda rapidně zvýšila. Statistický úřad na svých stránkách uvádí, že 2/3 zaměstnanců pracuje za mzdu nižší, než průměrnou. A zdůvodňuje, proč tomu tak musí být. Mohl byste mi vysvětlit, jak je možné to zvýšení průměrné mzdy?
2) Zvýšení DPH je ekonomický tlak na snížení spotřeby. Současně vláda navrhuje opatření včetně daňových úlev, která mají podpořit podnikatele, aby vytvářeli nová pracovní místa. Mohl byste mi vysvětlit motivaci podnikatelů k vytváření nových pracovních míst, tedy přijímání dalších zaměstnanců, když jim bude klesat odbyt?
3) Český statistický úřad zveřejnil 5.12.2011 údaj o průměrné mzdě. Oznámil, že průměrná mzda za 1 – 3 čtvrtletí 2011 činila 23.726,-Kč. (uvedeno na oficiálních stránkách ČSÚ) Ministerstvo zdravotnictví i ministerstvo práce a sociálních věcí vyhlásilo výši minimálních záloh pro OSVČ obou pojištění pro rok 2012. Obě ministerstva vycházela z průměrné mzdy 25.137,-Kč, na kterou jsou minimální vyměřovací základy navázány. Která průměrná mzda je správná?
4) Při škrtech ve státním sektoru jste argumentoval, že vlivem krize klesly příjmy i v soukromém sektoru. Příjmy tedy klesly i živnostníkům. Mohl byste mi vysvětlit, proč je správné, aby se živnostníkům i při klesajících příjmech zvyšovaly minimální odvody na zdravotní pojištění, které jsou navázány na neustále rostoucí průměrnou mzdu?
5) Proč je správné, aby živnostník, tedy OSVČ, který má na rozdíl od zaměstnance kromě příjmů také výdaje a proto bylo stanoveno, že bude odvádět zdravotní pojištění pouze z 50% příjmů – výdaje, odváděl až do výše svého příjmu 12.570,-Kč na zdravotní pojištění více, než zaměstnanec se stejným příjmem i s příspěvkem od zaměstnavatele?
6) Proč se všude uvádí, že živnostník odvádí zdravotní pojištění „pouze“ z 50% svých příjmů – výdaje když až do příjmu 25.137,-Kč/měsíc to neplatí a živnostník platí více?
7) Proč je správné, aby OSVČ odváděly, i když se nedaří a jsou ve ztrátě, na zdravotní pojištění daleko více, než osoba bez vlastních příjmů? Tedy ten, co leží doma na krovkách? A aby se odvody na zdravotní pojištění pro OSVČ s nízkým příjmem, nebo ve ztrátě neustále zvyšovaly, neboť jsou navázány na průměrnou mzdu, zatím co pro osoby bez vlastních příjmů jsou konstantní, protože vycházejí ze mzdy minimální?
8) Proč je správné, aby jedinci, kteří pobírají plat vyšší než 150.822,-Kč/měsíc neodváděli do fondu zdravotního pojištění 13,5% své mzdy tak, jako všichni běžní občané?
Již při platu 200.000,-Kč/měsíc odvádějí pouze 10,18% mzdy a odvedou za rok na zdravotní pojištění spolu se svým zaměstnavatelem (ušetří pro sebe) o 79.668,-Kč méně. Při příjmu 500.000,-/měsíc odvádí již pouze 4,07% mzdy a ušetří za rok 565.668,-Kč. (Přes půl milionu. Pouze z jedné mzdy!!!). O tuto částku se sníží příjem do systému zdravotnictví. Toto si nedovedu vysvětlit, jestliže se z médií (samozřejmě nezákonným únikem informací) dovídám o platech a odměnách manažerů podniků, platy vyvolených státních zaměstnanců (např. pan Žaluda.), odměnách loajálních náměstků jednotlivých ministrů nebo sekretářek, advokátů, exekutorů, ale i o hvězdných honorářích umělců za natáčení seriálů nebo účast v porotách prostoduchých televizních soutěží. Pochopte, nezávidím jim tyto příjmy, jsou jistě zasloužené, protože jejich mimořádná práce je pro společnost obrovským přínosem. Nedovedu si ale vysvětlit, proč z těchto příjmů tito mimořádní jedinci nemusejí odvádět do zdravotnictví stejných 13,5% tak, jak to činí všichni ostatní občané. Když Ústava říká, že občané jsou si rovni v povinnostech i právech.
9) Vysvětlete mi, prosím, proč je správný bod 8), jestliže zdravotní pojišťovny tento výpadek příjmů řeší tím, že odmítají proplácet léčbu těžce nemocným pacientům, např. nedávná aféra pacientů s roztroušenou sklerózou, kterým hrozí při neléčení oslepnutí nebo ochrnutí, které je upoutá do invalidního vozíku. Jedná se vesměs o mladé pacienty. V rozhlasové relaci pronikla i informace o neléčení onkologických pacientů v nemocnicích. Když zavedení regulačních poplatků bylo zdůvodňováno potřebou šetřit, aby se zvýšila dotace právě onkologicky nemocných. Není výpadek příjmů fondu zdravotního způsoben právě zavedením stropu zdravotního pojištění? Tento deficit se ve statistikách objevuje a prohlubuje od r. 2008, kdy byl tento strop zaveden. Sama VZP argumentuje, že ještě v r. 2010 hospodařila s mírným přebytkem
10) Vysvětlete mi, prosím, proč je nutno tento stav prohlubovat zvýšením DPH i na léčiva a zdravotnické úkony. Jakým právem si stát prostřednictvím DPH odkrajuje tučné sousto z prostředků, které si občané po zaplacení daní odložili ze svého na své zdravotní zajištění. Až je budou potřebovat.
11) A co je to vůbec stát. Společenství občanů řízené jimi volenými zástupci, nebo nadobčanská obchodní společnost ovládaná klanem, který se právě prostřednictvím voleb dostal k jejímu ovládnutí. Zde skutečně nemám jasno.
12) Vysvětlete mi, prosím, jak mám rozumět právu občana zaplatit si (nikoli povinnost platit) ve zdravotnictví za nadstandard. Když prostý občan může využít toto právo, až když odevzdá 13,5% svého platu do zdravotního pojištění, zatím co občanům s příjmem nad 150.822,-Kč/měsíc stát odpustí z platby zdravotního pojištění takovou částku, že mají za částku nedosahující ani obecně stanovených 13,5% jejich příjmů zajištěnu zdravotní péči i s nadstandardní úrovní? Některé nemocnice již zveřejnily ceníky operací prováděných primářem, nebo zkušeným specialistou. Já si to vysvětluji tak, že kolem 10% občanů s příjmem nad 150.822,-Kč/měsíc budou tančit pouze primáři a svolaní specialisté, budou použita pouze špičková léčiva a špičková zdravotnická zařízení a tyto pacienty to nebude stát i s platbou za nadstandard ani pro běžného občana povinných 13,5% jejich příjmu. Na zbývajících 90% populace, která poctivě odvádí 13,5% svého příjmu do fondu zdravotního pojištění, se budou zacvičovat začínající medici, aby získali potřebnou specializaci a mohli se věnovat nadstandardním pacientům a používat se budou pouze léčiva a zařízení ze second handu. Jistě se ale mýlím.
Přiznám se, že zde opravdu tápu. Vedou mne k tomu dvě úvahy:
a) Toto právo připlatit si za nadstandard platí rovně pro všechny občany. Kdyby se všichni pacienti rozhodli využít svého práva a za poplatek požadovali pouze nadstandardní péči, zvládli by to primáři a specialisté? Propustilo by zdravotnictví začínající mediky a lékařská nemehla typu MUDr. Cvach pro nedostatek pracovního vytížení?
b) Nebo stát předem předpokládá, že všichni občané na nadstandard nebudou mít prostředky a budou nuceni se podřídit nezkušenějším lékařům a přijmout méně účinná léčiva, případně se budou muset spokojit s tím, že jim léčiva nebudou podána vůbec, protože nejsou peníze? Tomu se mi nechce ani věřit, že by stát takto ignoroval Ústavou zaručená práva širokého okruhu občanů.
Článek 1 Listiny základních lidských práv uvádí: Lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti i v právech. Základní práva a svobody jsou nezadatelné, nezcizitelné, nepromlčitelné a nezrušitelné.
Že by tento článek bagatelizoval vyspělý, demokratický stát, tomu odmítám uvěřit. Takto pošlapat lidská práva si dovolil pouze bolševik.
Skutečně v tomto bodě tápu. Prosím o vysvětlení.
13) Dalším problémem, ve kterém tápu a se kterým si nevím rady, je problém důchodového systému. Zde bych si dovolil prosit o důkladné vysvětlení. Předně nechápu, proč se vláda po „nálezu“ Ústavního soudu, jímž tento soud zrušil redukční hranice pro výpočet důchodů, okamžitě neobrátila na Mezinárodní soud. Tento „nález“ Ústavního soudu je natolik v rozporu nejen se zákony České republiky, ale i se samotnou Ústavou, že by měl být bez náhrady recipročně zrušen a jeho aktéři pohnáni k zodpovědnosti.
Prvním porušením zákona, které samotné by mělo vést k okamžité anulaci výsledného „nálezu“, je porušení zákona o Ústavním soudu. Zákon 182/1993 Sb., o Ústavním soudu říká:
Vyloučení soudců
§ 36
(1) Soudce je vyloučen z projednání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti.
O podjatosti soudců v rozhodování o této věci nemůže být pochyb. Jednalo se důchodové zvýhodnění výšepříjmových skupin občanů, tedy o důchodové zvýhodnění té příjmové kategorie, do které sami spadají. Navíc rozhodovali na návrh bývalého soudce, který se domáhal vyššího důchodu vzhledem k jeho vyššímu příjmu z období jeho aktivní činnosti soudce. Jednali tedy o poměru příjmu soudce a jeho následného důchodu.
Ústavní soudci tedy rozhodovali o výši svých vlastních důchodů.
Občanský soudní řád, který platí pro všechny stupně soudního řízení uvádí, že nadřízený soud vždy bez dalšího jednání zruší rozsudek soudu nižšího, jestliže zjistí, že rozhodoval podjatý soudce. Tato zásada, jak jsem uvedl, je stanovena i pro řízení u Ústavního soudu.
Soudci Ústavního soudu tak vědomě porušili zákon, zneužili jim delegovanou pravomoc a rozhodli ve prospěch zvýšení svých vlastních důchodů na úkor zbývajících 90% občanů České republiky. Zcela nepokrytě tak učinili s vědomím, že není nadřízeného soudu, který by jejich „nález“ přezkoumával.
Další, možná ještě závažnější závada spočívá v odůvodnění tohoto „nálezu“, které je v ostrém rozporu s Ústavou České republiky. Ústavní soud by měl především dbát na dodržování Ústavy, právní čistoty zákonných opatření a výkonu státní správy tak, aby toto nebylo v rozporu s Ústavou.
Ústavní soud odůvodnil svůj názor vyjádřený „nálezem“ tím, že občan, který má vyšší příjem, musí mít i vyšší důchod. Tento názor odporuje Ústavě, neboť Ústava zaručuje občanům právo na spravedlivou odměnu za práci. (čl. 28 Listiny)
Těm občanům, kteří se nemohou bez vlastní viny živit sami prací, zaručuje Ústava, že je v přiměřeném rozsahu hmotně zajistí stát.
Čl. 26, odst. 3) Listiny: Každý má právo získávat prostředky pro své životní potřeby prací. Občany, kteří toto právo nemohou bez své viny vykonávat, stát v přiměřeném rozsahu hmotně zajišťuje;
Dokonce toto právo na hmotné zabezpečení ve stáří je základním lidským právem.
Čl. 30, odst. 1) Listiny: Občané mají právo na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří a při nezpůsobilosti k práci, jakož i při ztrátě živitele.
Tak vidíte. Žádná návaznost výše důchodu na předchozí příjem v Ústavě uvedena není. Přesto si Ústavní soudci v rozporu s Ústavou tuto návaznost prosadili. K vlastnímu prospěchu.
Dodnes nebyli pohnáni k odpovědnosti.
Mohl byste mi zdůvodnit, proč vláda proti tomuto nehoráznému „nálezu“ Ústavního soudu nic nepodnikla?
14) Dále nemám jasno v opatřeních, která přijala vláda v důchodovém systému, na základě „nálezu“ Ústavního soudu. Když už ve prospěch jeho zvrácení nic nepodnikla. Vláda jako reakci na tento „nález“ snížila strop sociálního pojištění na čtyřnásobek průměrné mzdy. To znamená, že z částky nad 100.548,-Kč/měsíc do fondu důchodového pojištění nejlépe placení jedinci již nepřispívají ani korunu. (opět vidím před očima ony odměny zvláště zasloužilým podřízeným na jednotlivých ministerstvech, státních úřadech, policii, platy manažerů a ředitelů polostátních podniků, advokátů, exekutorů, honoráře umělců) Současně vláda snížila pro OSVČ minimální vyměřovací základ pro sociální pojištění dokonce na 25%, tedy pouhou jednu čtvrtinu průměrné mzdy.
To je obrovský výpadek příjmů fondu sociálního zabezpečení, který se tak dostává do deficitu. Za těchto podmínek důchodový systém logicky kolabuje a je nutno ho reformovat.
V čem spočívá Reforma důchodového systému? Oficiální zdůvodnění zvýšení DPH zní, že toto zvýšení je nezbytně nutné učinit proto, aby byly prostředky na Reformu důchodového systému. Toto je obecná formulace, kterou dosud nikdo nerozvedl. Nikdo dosud neobjasnil, v čem ona Reforma důchodového systému spočívá.
Protože jsem prostý, jednoduchý občan, příslušník davu, který navíc nemá dostatek informací, nenacházím vysvětlení a vycházím pouze z informací obecně známých, publikovaných.
Vychází mi, že dosud platilo, že ekonomicky činní, tedy část populace v produktivním věku částí svých příjmů průběžně živila tu část, která se např. pro svůj věk ekonomické činnosti zúčastnit nemůže. Asi tak, jako v minulosti rodiče předávali synovi své celoživotní dílo, např. zaběhnutou farmu, kterou vybudovali na zelené louce. Syn za to, že přebíral již vybudovanou farmu a nemusel začínat na zelené louce, cítil morální povinnost opatrovat rodiče po celý zbytek jejich života. Zajistit jim důstojný život až do jejich konce. Za to, že od nich přebíral přidanou hodnotu, kterou oni, kromě zajištění vlastního živobytí za celý život vybudovali. Říkalo se tomu výminek. Lidově vejminek.
Protože dosud nikdo podstatu „důchodové reformy“ nevysvětlil, (kromě obecného tvrzení, že na důchody nebude a každý se musí o sebe postarat sám), vychází mi, že „důchodová reforma“ spočívá v odklonu od tohoto staletími prověřeného systému. Podíl ekonomicky činných na hmotném zajištění předchozí generace se záměrně razantně snižuje a výpadek příjmů důchodového systému se vykrývá zvýšením DPH.
Starý člověk toho ke své existenci již mnoho nepotřebuje. Potřebuje se najíst, mít kde bydlet, vyspat se v teple, občas se vykoupat, zabavit se knížkou, nebo televizí a zejména, protože jej přepadají stařecké neduhy, potřebuje daleko více lékařské ošetření a léky. To jsou všechno oblasti, kde se zvyšuje (a razantně) DPH. Tu bude důchodce odevzdávat státu při konzumaci těchto pro sebe nezbytných statků a služeb. Aby stát získal prostředky na jeho důchod. Důchodce si tedy ze svého důchodu bude výrazně přispívat na svůj vlastní důchod. Stát důchodci sice vyplatí důchod, aby důchodce měl čím krýt náklady svých potřeb, ale hned si celou pětinu vezme zpět, když tak důchodce učiní. Těch 20% důchodu stát v podstatě jenom nechá přetéci přes jeho peněženku, aby se objem důchodu opticky zvětšil a důchodce nabyl dojmu, že jeho důchod není pouhá almužna.
Podle údajů statistického úřadu je v ČR 2.850.000 nejrůznějších důchodců. Tedy přes jednu čtvrtinu obyvatel.
Protože to logicky nemůže stačit, má důchodce žít převážně z toho, co si našetřil během produktivního věku.
Stát si přitom přivlastní veškerou přidanou hodnotu, kterou předchozí generace vytvořila. Metro, dálnice, budovy, školy, a.t.d. A vybírá z toho daně, mýtné, případně to prodá.
To mi ale připadá jako nesprávná úvaha. Zde se zcela jistě mýlím. Vy mi to jistě vysvětlíte. Jak by se stát vypořádal s Ústavou zaručeným právem občanů na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří a se svou povinností toto hmotné zabezpečení svým občanům zajistit.
15) Ještě jednu obrovskou záhadu, pane ministře, nejsem schopen pochopit. Odstoupili jsme od plánovaného hospodářství a přešli na hospodářství tržní. K tomu jsme zrušili veškeré regulace trhu a nechali tržnímu hospodářství naprosto volnou působnost. Zrušili jsme i regulaci nájemného. Tomu já tleskám. Konečně rovné vztahy producent – spotřebitel.
Nechali jsme tedy volně působit veškeré hospodářské vztahy, které tak podléhají pouze zásadám obecné ekonomie. Na takto volném trhu je producent a následně obchod omezen pouze konkurenčními tlaky a kupní sílou obyvatelstva.
A tady, pane ministře, začínám tápat. Průměrná mzda a od ní se odvíjející kupní síla je v České republice třikrát nižší, než v Německu. Přitom zboží v Německu je natolik levnější, že se vyplatí českým občanům jezdit nakupovat do Německa. Navíc je už i odbornými testy prokázáno, že zboží v Česku, zejména potraviny, je výrazně horší kvality. Dokonce se hovoří o odpadkovém koši Evropy.
To mi nejde do hlavy. Předpokládám, že konkurence je u nás i v Německu. Jestliže tedy platí, že každý obchodník se musí přizpůsobit kupní síle trhu, nejsem schopen pochopit, jak může být zboží u nás dražší, než v Německu, jestliže v Německu je třikrát vyšší průměrná mzda. Navíc v Německu je zboží vyšší kvality levnější, než u nás podřadný odpad. Přitom v Německu působí tytéž obchodní řetězce jako u nás. Jistě tyto řetězce nelze podezřívat z lidumilnosti.
Nejsem schopen pochopit, proč zahraniční obchodní řetězce tolik usilují o náš trh, tolik u nás rozšiřují působnost, staví stále nové hypermarkety, jestliže dobře vědí, že průměrná mzda a tedy i kupní síla u nás je třikrát nižší, než u nich doma.
Jedním z vysvětlení je, že tyto obchodní řetězce mají zcela jiné informace, než informace u nás obecně šířené. Například, že kupní síla v Česku je daleko vyšší, než by odpovídalo průměrné mzdě. To by ovšem znamenalo, že v Česku je v oběhu daleko více finančního oběživa, než odpovídá údajům plynoucím z evidence oficiální ekonomiky státu.
Že tedy u nás kromě „oficiálních“ peněz kolují v oběhu i peníze plynoucí z t.zv. šedé ekonomiky, tedy z trestné činnosti. A že těchto „špinavých“ peněz je dvakrát více, než těch oficiálních. Pak se kupní síla Česka a Německa vyrovná, v mnohém předčí Německo a to potom vysvětluje vyšší ceny V ČR. To by mohlo být i motivací zahraničních obchodních řetězců.
Druhé vysvětlení je, že zahraniční obchodní řetězce vědí, že v Česku vládne taková právní anarchie, taková absence jakékoli kontroly a absolutní nepostižitelnost za cokoli, že dobře vědí, že na našem trhu si mohou dovolit všechno, co by si doma dovolit nemohly. A tak se na našem trhu zbavují všeho, co by doma neprodaly, vyvážejí k nám potravinářský odpad, ještě mohou drancovat naší spotřebu a získanými prostředky dotovat mateřské firmy v zahraničí.
Zde, pane ministře, nemám opravdu jasno. Vy mi to jistě vysvětlíte.
Jan Sladký