Protože jsme neustále mediálně zpracováváni, jsou nám vymílány mozky, budu si na těchto stránkách vylívat srdíčko. Pokusím se z pohledu obyčejného občana komentovat dění kolem nás, zejména rozebírat veskrze geniální opatření politiků, jejich zásahy a zejména tvorbu zákonů, kterými nám vymezují mantinely našich práv
Stát mne naučil číst, psát a počítat. Původně jsem se domníval, že nezištně. Teprve značně později jsem pochopil, že stát tak učinil zejména proto, aby mi mohl jednoduše ukládat povinnosti, zejména kdy, kolik a v jakém termínu mu mám zaplatit a to prostým uveřejněním ve Sbírce zákonů. A zároveň aby mi mohl stejnou cestou vyhrožovat co mi učiní, jestliže takto uloženou povinnost v daném termínu nesplním. To vše, aniž by se stát staral, zda mi své požadavky sdělil řádně, srozumitelně a zda jsem je já správně pochopil. Prostě neznalost zákona neomlouvá. A šmytec. A tak zatím co stát si ode mne plnění jím uložených povinností vždy dokáže zajistit, má práva jej nezajímají. Svá práva musím na témže státu vždy tvrdě vymáhat, přestože jsou uveřejněna ve stejné Sbírce zákonů. Protože se mi to většinou nepodaří, stát a jeho úředník, politik i jiný veřejný činitel proti mně ve většině případů zneužije svou rozhodovací převahu, založil jsem tyto stránky. Něco jak vrbu, do které namluvím své pocity prostého, svobodného občana. V demokratickém státě.
Stát mne naučil i počítat. To považuji z hlediska státu za velikou chybu. Ve svých příspěvcích budu výpočty používat. Suchá matematika, spíše kupecké počty, pak odhalí, jaké hlupáčky z nás dělá stát a jeho úředníci, zejména ti námi volení.
Pokud by se chtěl někdo přidat, pište na adresu senpopuli@gmail.com Připojte, prosím, sdělení, zda můžu Váš názor uveřejnit.
Jan Sladký. Komu to připomíná Kozinu, připomíná mu to správně.
